Jek se nám žije? Národopisný soubor Líšňáček

 

Na otázky je velmi těžké odpovědět, protože doba nečinnosti je dlouhá. Zatím funguje facebook – různé zprávy, někdy telefon. Jsem domluvena s rodiči, jak se uvolní celý režim, tak budou mít zprávu v Dělnickém domě na dveřích nebo v Líšeňských novinách. A také funguje šeptanda, děti i rodiče si dají informaci, že se už něco chystá a že budeme zase něco dělat. Velké i malé děti se těší a už  by zase chtěly něco podnikat, nacvičovat, vystupovat.

Plány máme, ale bohužel zatím neuskutečněné. Vítání jara, Den matek, Mezinárodní folklorní festival Brno, Líšeňské hody – podpora stárků v průvodu. Dále oslava 40. výročí fungování souboru Líšňáček (na tu bychom rádi pozvali nějaký soubor) – Malé dětské hody, vystoupení pro důchodce, Líšeňské vánoce, koncert v kostele na sv. Štěpána i koncert v novém kostele na Lesné, kam nás pozval bývalý farář Vavruša z Líšně. Plánů máme zkrátka hodně, ale musíme počkat, až se vše uklidní. Skupina starších dětí měla začátkem července odjet na týdenní festival do maďarského Kecskemetu, ale bohužel si netroufnu v této situaci s dětmi vycestovat, protože ani v Maďarsku není zdravotní situace dobrá.
Nic moc pozitivního na této situaci není, nemáme se kde scházet, kde nacvičovat. To platí i pro muziku Líšňáci, která nás doprovází. Pro mě i mé pomocnice nastane později hodně práce – budeme dávat dohromady pracovní i parádní kroje, protože za ten rok děti povyrostly, zesílily. No prostě, budeme se snažit, aby vše klaplo a děti byly zase jako ze škatulky a dělaly čest i parádu naší Líšni.

Helena Vrchotová, vedoucí souboru